Legální táboření a karavanování

Loňský rok se ze mě stala nadšená karavanistka a kdo to máte podobně — ať už jezdíte s karavanem, obytným vozem nebo třeba jen s upravenou dodávkou — toho to určitě už určitě letos láká poprvé někam vyrazit.

Zaregistrovala jsem, že spousta kempů a stellplatzů už mimořádně otevírá na přelomu února a března, většina je však stále přibližně do dubna zavřená. A možná někoho napadne kempovat tzv. „na divoko“.

V takovém případě si ale dejte pozor, abyste neplatili pokutu vyšší, než je samotný poplatek v kempu.

Pojďme si tedy stručně shrnout právní režim kempování, resp. karavanování a spaní „na divoko“ v ČR.

Stěžejní jsou pro nás v takovém případě:

  • zákon o pozemních komunikacích
  • zákon o ochraně přírody a krajiny
  • zákon o lesích
  • občanský zákoník
  • zákon o obcích a samozřejmě také vyhlášky jednotlivých obcí

Zároveň musíme rozlišovat mezi zastavením či přenocováním a samotným kempováním.

Z hlediska práva se o pobytu či táboření bavíme například tehdy, když máte:

  • vyklopenou markýzu, stůl, židle nebo gril
  • klíny, rozpěry a jiné „zabírání“ plochy okolo vozidla
  • vypouštění odpadní vody
  • odkládání odpadu
  • rozdělávání ohně

Pokud však zůstaneme uvnitř karavanu, může se jednat pouze o parkování, což není tábořením v pravém slova smyslu.

Když jsem si prošla to nejpodstatnější, vychází mi z toho, že spolehlivě tábořit či kempovat na divoko na mnoha místech nemůžeme a musíme využívat pouze místa k tomu vyhrazená a oficiálně označená, zejména:

  • kempy
  • stellplatzy
  • soukromé pozemky se souhlasem majitele
  • například místa nabízená přes bezkempu.cz

Kempovat lze teoreticky i na veřejných prostranstvích obcí, nesmí to však být omezeno místní vyhláškou.

Pokud byste tak našli vhodné místo, neviděli zde výslovnou zákazovou tabuli a nebyli si jisti, musíte se podívat i na právní předpisy konkrétní obce. To je ale při karavanování poměrně nepraktické, takže tato varianta z těch legálních příliš nepřipadá v úvahu.

V lese je navíc podle zákona o lesích obecně zakázáno tábořit, ale i jezdit a stát zde s motorovými vozidly. To platí obdobně i pro národní parky a chráněné krajinné oblasti.

Pokud však nemáme kde složit hlavu po cestě, není vždy nutné vyhledat kemp, a pokud budeme pouze v režimu „parkování“, přichází legálně v úvahu varianta v souladu se zákonem o silničním provozu.

Obecně platí, že samotné přespání ve vozidle není automaticky zakázané, pokud:

  • vozidlo stojí nebo zastavilo v souladu s pravidly silničního provozu, tedy na místě, kde je stání dovoleno, a způsobem, který zákon připouští
  • nejde o místo, kde je nocování či karavanování výslovně zakázáno

Typicky to v praxi znamená běžné parkoviště nebo odstavnou plochu, kde lze stát, a vy se chováte jako „zaparkované vozidlo“ — tedy bez rozkládání zázemí okolo.

Pozor ale na důležité omezení mimo obec: na silnicích I. třídy je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště.

Abych to tedy shrnula:

  • pokud celý den výletíte mimo své vozidlo
  • každý den popojedete
  • a přespíte někde na určené odstavné ploše k parkování

nejedná se o nelegální táboření.

Pokud si však před spaním před vozidlo vytáhnete nábytek nebo markýzu, pak už zcela zřejmě nějaké předpisy porušujete a tady je opravdu potřeba zbystřit.

Venku je krásně, tak táboření zdar, jezděte s rozumem a užijte si hezký víkend.

JUDr. Suzan Vonešová